Novinky z teoretického oddělení
Nedávná publikace v ACS Nano (uvedená na obálce) odhaluje, jak mohou soubory radikálových organických molekul na supravodivém povrchu existovat v různých kvantových stavech. Studie ukazuje, že změna vzdálenosti a orientace molekul ovlivňuje jejich magnetickou vazbu, což vede k přechodům mezi singletovým a dubletovým základním stavem. Tento objev otevírá nové možnosti pro kontrolu a cílený design kvantových materiálů—a představuje klíčový krok směrem k budoucím aplikacím v kvantové elektronice a spintronice.
Studie, na které se podílel mezinárodní tým, který zahrnoval mimo jiné I. Konyashina z Element 6 Group, A. Cammarata z ČVUT a A. Koliogiorgose z naší katedry, poskytuje definitivní popis strukturních a elektronických vlastností fcc-uhlíku. Po desetiletí zůstávaly vlastnosti fcc-uhlíku špatně definované. Tento materiál má širokou energetickou mezeru, která ho přiřazuje k izolantům, přesto vykazuje vodivost typickou spíše pro polovodiče. Práce klasifikuje fcc-uhlík do dosud nezdokumentované třidy kvazivalenčních pevných látek s neobvyklou vodivostí.
V nedávném článku Petera Zaloma z FzÚ a Martina Žondy s Tomášem Novotným z naší katedry byl představen nový přístup ke studiu interagujících kvantových teček připojených k více než dvěma supravodičům, který je založený na dosud skryté symetrii problému. Supravodivé hybridní nanosystémy mají potenciál stát se stavebními kameny budoucích supravodivých elektronických zařízení. Jak autoři ukazují ve svém článku, tyto systémy mohou být naladěny tak, aby sloužily jako supravodivé diody nebo dokonce tranzistory.
Vítáme nové členy skupiny: Subhasmitu Raye, Ph.D., and Daniela Boboka, Mgr. Sc. Přejeme jim zajímavé problémy k řešení,vědecké objevy a produktivní studium během jejich pobytu na Univerzitě Karlově.
Gratulujeme Štěpánu Markovi, Ph.D. k úspěšné obhajobě doktorské disertační práce! Přejeme mu mnoho úspěchů na jeho další vědecké cestě v rámci postdoktorandské pozice na Univerzitě v Řezně.
Teoretické oddělení a oddělení nanostruktur KFKL se podílejí na řešení projektu Kvantové materiály pro aplikace v udržitelných technologiích (QM4ST). Projekt byl udělen z operačního program Jan Amos Komenský spolufinancovaného EU, hlavním řešitelem je Západočeská univerzita v Plzni.
Díky své nekonečné variabilitě nabízejí tranzistory na molekulární bázi vzrušující alternativu k křemíkové technologii. Ve spolupráci s laboratoří v Indii naši teoretici popsali fungování molekulárního spojení, které je pro elektronický proud téměř průhledné. Blahopřejeme Štěpánu Markovi, našemu Ph.D. studentovi, ke své první publikaci!
Na rozdíl od tranzistorů na bázi křemíku mohou být jednomolekulární spoje hradlovány jednoduše mechanicky: buď natahováním nebo stláčením elektrod. Detailní dopad hradlování na vodivost musí být vyhodnocen pomocí kvantové teorie. Náš tým se spojil s experimentální laboratoří, aby pochopil, co se děje, když natahujete jedinou molekulu.
Vědci z naší fakulty učinili překvapivý objev v oblasti optoelektroniky. Náš výzkum ukázal nový způsob manipulace s excitony v polovodičích pomocí koherentních optických interakcí, což otevírá dveře ultrarychlé „valleytronice“ pracující na terahertzových frekvencích.
Elektron a díra mohou vytvářet vázané stavy známé jako excitony. Když se tyto stavy vyskytují v atomově tenké vrstvě polovodiče, chovají se jako dvourozměrné atomy vodíku. Téměř, ale ne přesně. Více podrobností najdete v našem nedávném článku.
