Novinky z teoretického oddělení

V nedávném článku Petera Zaloma z FzÚ a Martina Žondy s Tomášem Novotným z naší katedry byl představen nový přístup ke studiu interagujících kvantových teček připojených k více než dvěma supravodičům, který je založený na dosud skryté symetrii problému. Supravodivé hybridní nanosystémy mají potenciál stát se stavebními kameny budoucích supravodivých elektronických zařízení. Jak autoři ukazují ve svém článku, tyto systémy mohou být naladěny tak, aby sloužily jako supravodivé diody nebo dokonce tranzistory.

Vítáme nové členy skupiny: Subhasmitu Raye, Ph.D., and Daniela Boboka, Mgr. Sc. Přejeme jim zajímavé problémy k řešení,vědecké objevy a produktivní studium během jejich pobytu na Univerzitě Karlově.

Gratulujeme Štěpánu Markovi, Ph.D. k úspěšné obhajobě doktorské disertační práce! Přejeme mu mnoho úspěchů na jeho další vědecké cestě v rámci postdoktorandské pozice na Univerzitě v Řezně.

Teoretické oddělení a oddělení nanostruktur KFKL se podílejí na řešení projektu Kvantové materiály pro aplikace v udržitelných technologiích (QM4ST). Projekt byl udělen z operačního program Jan Amos Komenský spolufinancovaného EU, hlavním řešitelem je Západočeská univerzita v Plzni.

Díky své nekonečné variabilitě nabízejí tranzistory na molekulární bázi vzrušující alternativu k křemíkové technologii. Ve spolupráci s laboratoří v Indii naši teoretici popsali fungování molekulárního spojení, které je pro elektronický proud téměř průhledné. Blahopřejeme Štěpánu Markovi, našemu Ph.D. studentovi, ke své první publikaci!

Na rozdíl od tranzistorů na bázi křemíku mohou být jednomolekulární spoje hradlovány jednoduše mechanicky: buď natahováním nebo stláčením elektrod. Detailní dopad hradlování na vodivost musí být vyhodnocen pomocí kvantové teorie. Náš tým se spojil s experimentální laboratoří, aby pochopil, co se děje, když natahujete jedinou molekulu.

Vědci z naší fakulty učinili překvapivý objev v oblasti optoelektroniky. Náš výzkum ukázal nový způsob manipulace s excitony v polovodičích pomocí koherentních optických interakcí, což otevírá dveře ultrarychlé „valleytronice“ pracující na terahertzových frekvencích.

Elektron a díra mohou vytvářet vázané stavy známé jako excitony. Když se tyto stavy vyskytují v atomově tenké vrstvě polovodiče, chovají se jako dvourozměrné atomy vodíku. Téměř, ale ne přesně. Více podrobností najdete v našem nedávném článku.

Materiály nazývané dichalkogenidy přechodných kovů mohou držet elektrony v pásových minimech nazývaných údolí. Zkoumali jsme možnost ovládat tyto elektronické stavy světelnými impulsy. Důkladnou teoretickou analýzu najdete v našem nedávném článku!

Luminiscenční spektrum excitonů v ReS2 připomíná přechody ve volném atomu (Rydbergova řada), až na to, že některé přechody chybí, jsou „tmavé“. To je způsobeno interakcemi, jak podrobně popisují teoretické výpočty A. Slobodenyuka, ověřeny měřeními v magnetických polích. Prečtěte si více.