Novinky
Žáci z univerzitní základní školy ČVUT s názvem Lvíčata navštívili naši katedru ke konci školního roku. Během návštěvy se seznámili s našimi laboratořemi pro růst krystalů a tepelné vlastnosti. Projevili velký zájem o naše zařízení a materiály, které se zde studují. S průvodci prozkoumali proces tavby materiálů v pecích s extrémními teplotami, včetně ohromujících 2000°C. Také se naučili ovládat robotický systém pro orientaci krystalů pomocí rentgenové difrakce.
Profesorka Jana Kalbáčová Vejpravová, vedoucí oddělení fyziky nanostruktur a přední odbornice na fyziku kondenzovaných látek, byla zařazena do seznamu 23 předních českých vědkyň podle magazínu Forbes. Forbes zdůraznil její přínos v oblasti fyziky kondenzovaných látek a úspěchy v projektu TSuNAMI.
Ve dnech 15.6.-18.6. jsme pořádali již 14. ročník konference Prague Colloquium on f-Electron Systems (PCFES). Mezi účastníky byli kolegové, zájemci o fyziku lanthanoidů a aktinoidů, z mnoha koutů světa od Kanady či Argentiny až po Japonsko. Mezi různorodými tématy dominovala nekonvenční supravodivost sloučeniny UTe2, objevená v roce 2019, a vlastnosti dalších teluridů uranu. Extrémní odolnost vůči magnetickému poli a existence několika oddělených supravodivých fází slibuje vnést nové světlo do samotných principů supravodivosti.
Ve dnech 29.5.-2.6. jsme pořádali v Uherském Hradišti tradiční konferenci Struktura, letos Struktura 2023, s bohatým programem a kursy. Hlavní program byl věnován prezentaci pracovišť v ČR a SR zabývajících se krystalografií a rtg, neutronovou a elektronovou strukturní analýzou.
Vedoucí oddělení magnetismu Ross Colman pravidelně organizuje Zahradní párty. Neformální setkání na Dvoře Tuchotice se letos uskutečnilo již potřetí a vytváří slibnou tradici setkávání členů naší skupiny v přátelské a pohodové atmosféře.
Na rozdíl od tranzistorů na bázi křemíku mohou být jednomolekulární spoje hradlovány jednoduše mechanicky: buď natahováním nebo stláčením elektrod. Detailní dopad hradlování na vodivost musí být vyhodnocen pomocí kvantové teorie. Náš tým se spojil s experimentální laboratoří, aby pochopil, co se děje, když natahujete jedinou molekulu.
Nový přehledový článek, zabývající se interakcí aktoniodů s vodíkem a fyzikálními vlastnostmi hydride aktinoidů, vyšel v prestižním časopise Reports on Progress in Physics. Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství, neboť již malá množství vodíku mohou vest k rozpadu “součástek”. Afinita ke vzniku hydridů má však také pozitivní stránku. Kovový uran je využíván ke skladování a uvolňování tritia v systémech jaderné fůze. Náš zájem spočívá především v pochopení hydridů aktinoidových kovů a intermetalických sloučenin jako pevných látek kombinujících nejlehčí a nejtěžší prvky periodické soustavy. Tento článek zmiňuje historický vývoj of 40. let 20 století, ale zaměřuje především na výsledky vlastního výzkumu, které objasňují změny elektronové struktury, vlastností krystalové mříže a spektroskopických charakteristik v důsledku zabudování atomů H to intersticiálních poloh, které vede k objemové expanzi a nábojovým přesunům. Přináší odpovedi na otázky typu proč jsou hydridy uranu a plutonia feromagnetické. Zvláštní kapitola je věnována vysokoteplotní supravodivosti polyhydridů.
Vědci z naší fakulty učinili překvapivý objev v oblasti optoelektroniky. Náš výzkum ukázal nový způsob manipulace s excitony v polovodičích pomocí koherentních optických interakcí, což otevírá dveře ultrarychlé „valleytronice“ pracující na terahertzových frekvencích.
Nový typ dvojrozměrného materiálu, který vyzařuje strukturované světlo, vytvořil vědecký tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.
Představujeme koncept inženýrství s izotopy síry v rodině di-chalkogenidů prvků přechodných kovů, který nám umožňuje rozpoznat dopad generování fononů na optoelektronické vlastnosti zhusta probádavaných di-chalkogenidů přechodných kovů.